Probouzim se do krasneho slunecneho rannino dne. Budik mi oznamuje cas 7:30 a ja ho opet zas a znovu posouvam. Pise se den jako kazdy jiny, tedy, vsechny dny splivaji, jelikoz je skola, a komu se do skoly chodit chtelo? ja teda mezi dochazkove zaky rozhodne nepatril..
Budik odlozen, spi se dal, v hlave mi rotuje myslenka, jakou omluvenku si chlapce zase pro tentokrat napises?
Spanku si moc nedopreju, vstavam na nohy v 7:45 a jdu si udelat snidani. Doma nikde nikdo, rodice v praci a pobrukuju si z radosti, jak sou tahle rana skvela..Sprcha a michana vajicka mi delaji den hned krasnejsi. Dalsi program na zbytek dne, ubalit si jointa a rychle zmizet z reality do sveho snoveho sveta. Dobaleno, sbaleno, beru vodu a mirim na kopec nad mou rodnou visku. Po cestě míjím fabriku, pozoruju kazdodenni rutinu lidi a vnitrni hlas se mi snazi namlouvat a rict „zachvilku te to ceka taky chlapecku, to ranni vstavani, nedejboze na 6 nebo drive, delani sve stereotypni prace, prikusovani chleba s pastikou a vyhlizeni konce smeny. Zabocuju pravouhle doprava k mostu a zde uz zacina muj svet. Kravy pasouci se na pastve majici mlade telata, moc tedy ohradnik neprekracuju a radeji obchazim stado. Uz opravdu vim, proc se říká “necum jak tele na nove vrata“..Vsech padesat krav se divajic primo na me! hm, svym zpusobem vlastne na mlade tele taky, takze jsme si rovni.
Vybiham kopec a pozoruju tu mou dedinku ze sameho vrsicku a do toho sleduju rusnou dopravu na silnici.
Odpaluju a pozoruju, nadherny neruseny pocit..hlavou mi probihaji vselijake myslenky a tem negativnim stavim barieru, bingo! Nastava faze premysleni, v usich mi hraje hudba a premyslim nad svobodnym zivotem. Ovsem, co to ta svoboda vubec je? Jak ji uchytit, definovat? Neni nakonec svoboda to, co si uvedomime, az kdyz to ztratime?..Penize, probehne mi hlavou, mit penez jako zelez, piskam si..za penize si stesti nekoupis, rika se..ovsem, mit penize znamena neohybat zada pred nekym, kdo tech penez ma vice nez ty. Radeji vsak to zdravi – to ostatni uz si vesmir do sebe posklada sam jako puzzle.