V nynejsim hektickem obdobi se neni cemu divit. Stres sem, stres tam a clovek pomalu nevi kudy kam. Tema, ktere spolecnost suzuje natolik, ze bych ho vyzdvihl na pomyslnou pyramidu dnesni spolecnosti. Jak malo k tomu staci, nekdy uz snad jen zmeskany spoj a pozdni prichod do prace ci zatrnuti v pripade ze vas vas „nejmilejsi“ nadrizeny zavola necekane do sve kancelare. Nekdo tvori „mindset“ po celou svou dobu bytí, jiný se zase stává rezistentním vůči tomu flegmatickym postojem a dalsi se utapi v platech leku doprovazenych alkoholem.
That’s life…
Znam jednu holku, ktera na svuj nizky vek vypada dosti strhane, workolik s velkym pismenem W na cele, ktery se jiz v minulosti zhroutil a po nedavnem klidnem odpocinku na uzemi Thomaeorovy nemocnice opet a znovu slape stejne koleje. Nedoprani si odpocinku, premysleni neustale nad praci a makani od nevidim do nevidim je jeji denni rutina, ktera te nakonec do Thomaerky dostane. Pro prirovnani, jeji mozek pracuje asi tak, jakoby si seslapl plyn na Skode felicii, turoval motor tohoto krasneho vozu do plnych otacek a cekal jen, kdy ti vyvre voda, coz je pravdepodobene nevyhnutelna zalezitost.
Naopak jeden resitel techto situaci mi jednou rekl, ktereho stres uziral delsi dobu tez.. „no vis, to si jdes vecer lehnout, a pred tim nez usnes, do sebe prasknes jeden neurol, xanax ci jinou sedativni substanci, najednou je po problemech, nejhorsi na tom je, ze ty substance musis zrat porad dokola, protoze ten zkurveny stres se porad vraci a vraci“.
Ja na to samozrejme cumim z pozice, ktery vi hovno, co je to zazit poradny stres. Veku malo, v teto dobe nepodnikam, restauraci zadnou nemam a kadernictvi jakbysmet. Hreju si prdel na korporatni zidli a muj stres je nesrovnatelny s vlastnikama vyse zminenych. Tlak na nynejsi podnikatele musi byt neskutecne obrovsky, navic s vedomim, ze si stat, ktery by ti mel v triznive dobe pomoci, vytre tak maximalne zadek a kona jen na zaklade toho, aby si na podzimni volby navabil par hlasu navic. Zatez na psychiku techto lidi to je to, s cim by se dle meho, nemelo dlouhodobe zahravat.  „Nedrazdi hada bosou nohou“, jak by reklo jedno zname prislovi..
Snad jen na zaver v teto nelehke dobe, ktera prinasi lidem plno strasti a utrap.  „Vsak ono slunce opet vysvitne…..co to kurva meles!“, hned jsem si odpovedel. Slunce je skvela vec, avsak najemne bohuzel za nikoho nezaplati, ty lepsi zitrky bych ale opravdu vsem pral! 

Rubrika: .
.

Stresss

54 komentářů u „Stresss

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek